Ušetřím Vás stereotypu, ” jak jsem se dostala k józe”. Neb ty příběhy jsou si archetypálně podobné. Člověku je blbě na těle, na duši či obé, čuchne k józe, zjistí, že to pomáhá a v rámci nekonečného altruismu se rozhodne to předávat dál.

K čemu bych chtěla tyto řádky využít je, jak vnímám Vás- studenty jógy a klienty.

Každý z vás je pro mě konkrétní člověk s vlastním životním příběhem a tak tomu přistupuji, když Vás jógu učím. Každý z Vás potřebuje trochu něco jiného. Co se mi příčí jsou lekce, kdy lektor jen předcvičuje a ostatní se ho lépe či hůře snaží napodobovat. To není jóga, ale mizerně vedená gymnastika.

Iyengar jóga je poměrně geniální a velmi sofistikovaný styl, který je založený na tom, že se opravdu něco učíte. Porozumět svému tělu, pozici, sobě a třeba i svým emocím, které se v průběhu praxe objevují.

Mým cílem tedy není předvádět pozice na sociálních sítích, aby ostatní padali v úžas. Nejlépe v nějakém pidi oblečku na pláži s nohou za krkem ( kterou si tam stejně nedám a když už ano, tak už se z toho nevymotám:) a dát pod fotku rádoby moudro. Mým cílem jsou lidi, tedy vy.

Abyste si odpočinuli od práce a povinností.

Napravili si tělo, pokud sedíte v kanclu.

Našli trochu klidu, protože život není plně snadný.

Učím 13 let a myslím si, že to už je dostatečná doba na to, aby má výuka byla kvalitní a pro vás plnohodnotná. Protože proces sbírání zkušeností se urychlit nedá.